Za čtyřicet let by mohla čtvrtina energie pocházet ze Slunce

Podle prognózy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by v roce 2050 mohlo lidstvo elektřinou z fotovoltaických elektráren pokrýt až čtvrtinu své celkové spotřeby energie.

Pokud by se tato prognóza vyplnila, znamenalo by to obrovskou úlevu pro životní prostředí na celé zeměkouli. Výroba energie ze Slunce totiž nevyžaduje kromě slunečního záření žádné další suroviny ani palivo, a navíc neprodukuje žádné škodlivé plyny, odpad ani záření, a tak neznečišťuje půdu ani ovzduší.

V současné době naprostá většina elektřiny pochází z fosilních paliv, to znamená převážně z ropy a zemního plynu. Jejich zpracování pak produkuje velké množství škodlivých emisí, zejména oxidu uhličitého, který je zodpovědný za skleníkový efekt. Pokud se rychle nezačnou využívat ekologičtější zdroje energie, emise oxidu uhličitého se do roku 2050 více než zdvojnásobí, což by pro lidstvo znamenalo obrovský problém.

Nevýhodou solární energie však je poměrně vysoká pořizovací cena fotovoltaických elektráren. Náklady na výrobu energie ze slunečního záření jsou výrazně vyšší než náklady na elektřinu z fosilních paliv, a proto dnes poměr solární energie celosvětově tvoří pouze půl procenta.

Východiskem z této situace podle Mezinárodní agentury pro energii je státní podpora zelené energie, která rozdíl v nákladech výrobcům kompenzuje a vytváří tak příznivé podmínky pro rozvoj fotovoltaiky. Se zájmem investorů stoupá také zájem výrobců, kteří své produkty neustále vylepšují, a tak se proces přeměny slunečního záření na energii stává stále efektivnějším. Cílem je docílit takové účinnosti, která solární energii zlevní na úroveň energie z fosilních paliv.

IEA odhaduje, že taková situace by mohla nastat zhruba za deset let, tedy kolem roku 2020. Účinnost bude nejrychleji stoupat v oblastech s vysokou mírou slunečního osvitu, následovaných ostatními částmi světa a do roku 2050 by solární elektrárny měly ovzduší ušetřit více než šest miliard tun oxidu uhličitého.